Pamatuji si, jak můj tatínek přijel domů s novým autem. Bylo tmavě hnědé. A nebyla to vůbec žádná lesklá metalíza, byla to nějaká obyčejná matná barva. Pamatuji si, že mě se vůbec nelíbilo a bylo mi asi pět let. Nicméně tento okamžik o autě si pamatuji stále. Myslím, že kdybych měla víc peněz, tak bych tatínkovi přispěla. Aby vy jistě ptáte, proč bych tatínkovi přispěla peníze v pěti letech.
Nicméně jsem byla už taková, že jsem každému chtěla dávat peníze. Už od malička. Když jsem měla nějaké peníze, třeba jednu korunu nebo dvě, tak jsem ji chtěla vždycky dát mamince. Nyní jsem už dospělá, a stále si vybavuji to staré naše auto. Ale peníze už nikomu nerozdávám. Ty jsi ráda šetřím. Protože si chci pořídit své vlastní auto. Mám práci, která je hodně daleko. Je daleko od mého domova. Takže si myslím, že auto je skvělá volba, a navíc je to i prima investice Myslím si, že v budoucnu budou auta ještě dražší. Vždyť oni chtějí udělat auta na elektřinu.
A úplně všechny. Chtějí, aby se přestaly vyrábět auta se spalovacím motorem. A to je myslím tak devadesát procent aut. Aut v naší zemi je na benzín anebo naftu opravu dost. Myslím si, že to bude velký ekonomický problém. Protože elektrická auta stojí mnoho peněz. A elektřina je velmi drahá. A kdo si to bude moc dovolit? Nevím proč tohle někdo vymyslel. Sice chápu, že je to kvůli prostředí. Chceme žít v lepší prostředí, chceme hezčí přírodu. Jenže zase za jakou cenu? Myslím, že všechno má své pro a proti. Myslím, že kdyby byly ty kvalitnější auta, tak jistě by nemuseli být všechna na elektřinu. Myslím, že i se spalovacím motorem na auta se dá něco dělat. Všechno se dá nějak udělat, aby se všem vyhovělo a bylo jenom lépe. Jenže by to asi bylo hodně nákladné a složité a asi se do toho nikomu nechce. Musel by to všechno někdo risknout, a to se nejspíš nikomu vůbec nechce.