Jako malá jsem si velmi ráda hrála hry. Nebyl snad ani den, kdybych si se svými přáteli nezahrála nějaké hry. Taky si pamatujete na své dětství? Takové to dětství, kdy ještě nebyly mobily ani notebooky? Myslím si, že my jsme měli takové lepší dětství. Komu je nyní tak třicet let, tak musím říct, že mě opravdu krásné a pohodlné dětství. Vůbec takové děti nebyly omezovány technikou. Dnešní technika je taková, že opravdu každého zabaví, a to pak jakémkoliv věku. Například třeba i můj syn. Mému synovi je šest let a už má vlastní mobilní telefon a hraje na něm taky různé hry. A já vím, že mnoha lidem se to nelíbí. Nelíbí se jim, že můj syn má mobil. Jenomže jak mám tomu zabránit? Jeho kamarádi mají taky mobilní telefon. A přeci neudělám to, že jediný syn nebude mít mobilní telefon v partě? Tak tohle bych tedy synovi neudělal.
Samozřejmě můj syn ale chápe, že se taky musí hýbat. Proto se synem jezdíme velmi často na kolech. A jenom jsme si taky oblíbili hry, které hrajeme u rybníka. Třeba se synem a rádi hrajeme házení žabek na vodu. Jsem ráda, že tato starodávná hra mého syna baví. Taky si tam syn najde kolikrát nějaké kamarády. S kamarády si pak taky hrají různé hry anebo jdou na místní hřiště.
Musím říct, že právě tento rybník jsem si velmi oblíbila. Je prima to, že chodíme někdy v zimě bruslit v létě tam plaveme. Vůbec nám nevadí, že voda není dokonalé čistá. I v tak špinavé vodě se dají hrát různé vodní hry, my se neštítíme. A se synem si rádi házíme balónem ve vodě. Myslím si, že to a taky skvěle na imunitu. Nebo vám paní špinavá voda v rybníku? Myslím, že žádný rybník není zcela čistý a průhledný a nám to vůbec nevadí. Většinou se tam stejně koupe i vice lidí. A jaké hry máte nejraději vy? Nebo si nehrajete se svými dětmi? Já ano. Mě baví dětské hry a myslím, že budou snad do mé smrti.